S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.
Ok

Tel.: +420 776 767 020    E-mail: info@klasterofficina.cz

Žehnání bylin v Klášterní officíně

02.09.2022

Žehnání bylin v Klášterní officíně

U příležitosti slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 2022.

Žehnání bylin v Klášterní officíně u příležitosti slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 2022.

 

Svátek Nanebevzetí Panny Marie připadá jako jeden z hlavních mariánských svátků na období (tj. 15. srpna), kdy vrcholí nejenom sklizeň, ale také vrcholí sezona léčivých rostlin, které se v ten den podle prastarého zvyku žehnají. Z tohoto důvodu je v lidové tradici tato „bylinková slavnost milé ženy, jež se vydala na cestu do nebe,“ označován jako: Panny Marie ve žních, Panny Marie kořenné nebo Matičky bylinné.

 

Tento svátek byl slaven v Jeruzalémě již od 5. století a v Římě od 7. století. - Podle legendy nebylo v hrobě Panny Marie, když jej apoštolové na prosbu apoštola Tomáše, který nebyl přítomný zesnutí a pohřbu Panny Marie, otevřeli, nalezeno tělo, ale jen květiny a byliny, a z toho vyplynulo, že i Panna Maria byla vzata na nebesa s tělem i duší.

 

Prastarý zvyk žehnání bylin, který jsme převzali z Bavorska, se začal praktikovat od 9. století. - V dřívějších dobách naši předci o tomto mariánském svátku nejenom zdobili kaple a kostely polními květy a léčivými bylinkami, které měly evokovat připomínku pomoci Panny Marie, ale bylinkářky z léčivých bylin vázaly malé kytičky (tzv.  shrabky, kupky nebo důtky), jež povětšinou obsahovaly sedm (jako sedm bolestí Panny Marie) nebo devět (jako devět měsíců těhotenství Panny Marie) druhů bylin, mezi nimiž nesmí chybět máta, meduňka, saturejka, levandule, žebříček, měsíček a šalvěj.

 

Kytičky, které si lidé zavěšovali doma za mariánské obrazy (jejich vůně se tak šířila obytnou světnicí), tvořily nejen byliny a květiny z polí a zahrad (máta peprná, třezalka tečkovaná, starček, heřmánek pravý, mateřídouška vejčitá, vratič obecný, routa vonná, divizna velkokvětá, šalvěj rozmarýna, řebříček obecný nebo dobromysl obecná), ale i zemědělské plody (obilné klasy a makovice) a zahradní květiny (jiřiny a mečíky) nebo lísky a výhonky břečťanu popínavého. 

 

Po II. světové válce tento zvyk upadl v zapomnění, ale postupně bývá v mnohých farnostech obnovován. - Letos poprvé byl také slaven v Klášterní officíně v Rousínově. Byliny a směsi určené k výrobě nejrůznějších bylinných produktů zde požehnal fr. Jakub Maria J. Pohl OSB z rajhradského benediktinského opatství.

 

„Nechť tyto požehnané byliny napomáhají lidem nalézt ztracenou víru v uzdravení duše i těla, ale také přijmout nabízenou Boží pomoc a požehnání pro naše pozemské putování.“ řekl při obřadu žehnání fr. Jakub Maria, „Je totiž zapotřebí se umět spolehnout nejen v nemoci, ale i při nejrůznějších trápeních, v nezištnou pomoc Panny Marie prostřednictvím těchto posvěcených bylin, které se nám z Boží dobroty nabízejí.“ 

 

Modlitba, která se pronáší nad bylinami a květy, připomíná krásu stvoření:

Pane, náš dobrý a laskavý Bože,

v den slavnosti Panny Marie, která je vyvýšená nad všechny tvory,

děkujeme ti za všechny dary tvého stvoření.

Také za léčivé rostliny a krásné květy

neboť v nich nám dáváš zdraví a radost.

I tyto rostliny jsou nám znamením

tvého požehnání a my tě prosíme:

Ať na přímluvu Panny Marie zakoušíme

tvou pomoc ve všech našich potřebách.

Ať chráníme přírodu, vážíme si tvých darů

a správně jich užíváme.

Pomoz a veď nás, ať každým krokem svého života směřujeme k tobě.

Prosíme o to skrze Krista našeho Pána. Amen.

 

Většina těchto požehnaných bylin a bylinných směsí bylo získáno z různých českých výkupen, ale malá část z nich pochází ze samotného Rajhradu a jeho okolí, kde se sbírání a sušení bylin začal před rokem věnovat fr. František J. Teister OSB.

Při žehnání bylin se čte Boží slovo z knihy Sirachovcovy (Sir 38,4-8)

Hospodin stvořil léčivé byliny ze země a rozumný člověk se jich neodříká.

Což nezesládla voda dřevem, aby byla poznána jeho síla?

On sám dal lidem vědění, aby byl oslavován pro své obdivuhodné skutky.

Jimi léčí a tiší bolest, lékárník z nich připravuje lék,

aby jeho skutky nevymizely a na zemi byl stále jeho pokoj.

 


Vytvořeno systémem www.webareal.cz

YWM4MzExY